Varroáza je onemocnění včel způsobené roztočem Varroa destructor. Původním hostitelem kleštíka včelího je včela východní Apis cerana. K přenosu z včely východní na včelu medonosnou došlo pravděpodobně na začátku 20. století.
Roztoči napadají všechna vývojová stádia včely medonosné Apis mellifera (plod, larvy, kukly, dospělce). Roztoči se množí v plodové buňce a dál se šíří zalétáváním napadených včel. V jedné napadené buňce se z vajíček jedné samice roztoče vylíhne 2 – 5 nových jedinců. Samečci po spáření ještě v buňce hynou a oplozené samičky se uchycují na včele dokončující svůj vývoj, spolu s ní opouštějí buňku.
Roztoči včelstvo oslabují – líhnou se včely s nedokonale vyvinutými křídly, zakrnělýma nohama či menším počtem nohou. Dochází k výraznému zkrácení délky života včel. Jsou-li již ve včelstvu zjevné příznaky varroázy, na léčení bývá zpravidla pozdě. Navíc roztoči fungují jako přenašeči virů včel, které se mohou spolupodílet na kolapsu včelstva.
Dle Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace (kód EpM300) se odebírají vzorky zimní měli ze všech včelstev na každém stanovišti a do 15. 2. 2023 se zasílají do laboratoří SVÚ.
